Natalia
Rozhovory + články:
1996
- Tele Click - Pablo Echarrri a Natalia Oreiro - Víc spolu jako nikdy předtím - 8/1/1996
- Tele Click - "Zažívám noční můru" - 4/10/1996
- Tele Click - Pablo Echarrri a Natalia Oreiro - Víc spolu jako nikdy předtím - 8/1/1996
Pablo Echarri a Natalia Oreiro jsou od sebe? To by nikoho ani nenapadlo vyslovit, když je vidí, jak jsou spolu o samotě v městské části Belgrano. Tihle lidé jsou do sebe každý den více zamilovaní, dokonce se odvažují prohlásit: „Když všechno půjde hladce, vezmeme se...jednoho dne.“ Ale, zlomyslné fámy jsou tu pořád. A oni sami si přejí s nimi skoncovat.
Natalia: Je to dva týdny, co nás pozvali na otevření jedné pizerie v Mar del Plata. Já chtěla raději jít do Gualeguaychú, abych se připravila na svou novou roli (v 90-60-90, seriál, který nahradí Starší sestru a bude o dívce z vnitrozemí) a řekla jsem Pablovi, aby si klidně vyšel s přáteli. Poté se najednou objevilo, že jsem nebyla informovaná, že jsme se pohádali a že jeho nahání transvestita. To s tím nemá co společného!
Pablo: Popravdě, nás baví, když v programech nebo v časopisech říkají o nás věci, které nejsou pravdivé. Navíc si nás občas pletou s jinými osobami.
Natalia: Jako když řekli, že jsem si vjela do vlasů s Paolou Krum, protože jsem s ní telefonovala.
Pablo: Ještě, že se obě znají a setkávají se v televizi a všechno je v pořádku. Včetně toho, že teď je tam také Pablo (Rago, který natáčí Por siempre mujercitas / Ženušky navždy) a pokaždé když se informujeme o takových věcech, pro nás je to velký útlum... Kromě toho je to směšné, protože já vím, že Nati by nebyla schopna prát se s Paolou.
Natalia: Ne, protože Paola je větší než já a doplatila bych na to.
Nemůžeme nic než se jen těm fámám smát. Oba dva přiznávají, že jsou dost žárliví, ale jsou si sebou jistí. Nyní se nachází v nejlepší chvíli partnerství od doby, co se poznali, už je to téměř rok a půl. Zpočátku se nepřetržitě hádali,“ protože ani jeden z nás neměl chuť ani potřebu udržet si vážný vztah,“ říká ona.
Pablo: Já jsem byl vždycky nestálý chlap. Ale když jsem si uvědomil, že bych chtěl skutečně přijmout zasnoubení, dal jsem si předsevzetí, mluvíme o tom a jsme tam.
Je to už pět měsíců, co Pablo nechal svůj dům z otcovy strany v Avellaned, aby se mohl přestěhovat do nového místa. Natalia uchovává svůj byt v Congresu, ale většinu svého času stráví doma u svého snoubence.
Pablo: To o soužití je napůl ošemetné téma. Je nejlepší, když každý má svůj dům.
Nebude to tím, že máte trochu strach pustit se do společného soužití?
Pablo: Ne!
Natalia: (Smějící se): Ne, ti, kdo se bojí, jsou moji rodiče!
Pablo: Nezapomínej, že je jí už 18...
Tvoji rodiče jsou nadčasový?
Natalia: Ne, všechno je v pořádku. Dávají na mě pozor, protože se o mě bojí a to je normální. Pabla znají a mají ho hodně rádi ale...
...Ale když jim řekneš, budu bydlet s Pablem, co se pak stane?
Natalia: V Argentině žiju už rok a půl a mám jistou volnost u mých rodičů, ještě cítí, že jsem nezletilá. Je mi 18 let, ale pokud existují věci, kterým se mohu vyhnout, aby nepříznivě nezapůsobily na moje rodiče, vyberu si je. Pokud mohu v tuto chvíli zapomenout na fakt mých rodičů, proč diskutují nad tím, že se mám stěhovat k Pablovi, volím si tuto formu.
Natalia se ukazuje jako opravdová paní domu: kuchařka (vymýšlí si výjimečná jídla, která nachází v mrazáku,“ vychvaluje jí on), pere, uklízí a dělá pořádek. Pablo to všechno kazí. „Neustelu ani postel,“ povídá zahanbeně.
Nebudeš snad ale mačistický chlap, který doufá, že přijde domů a najde všechno hotové, aniž by se angažoval...?
Pablo: No...mám rád, když nacházím vše v pořádku. Ale na druhé straně chápu, že ona taky pracuje. Jestli jí pomáhám? V extrémních případech: myji talíře, když už není žádný čistý k použití (směje se).
Natalia: Ale to se u nás stát nemůže! Kromě toho, dvakrát v týdnu k nám chodí jedna paní, která nám pomáhá s úklidem.
Kvůli kterým věcem se hádáte?
Natalia: Například, když chci, aby mě doprovodil do zábavného parku. Neustále mi to zakazuje a doteď jsme tam ani nešli.
Pablo: Jednoho dne tam s ní půjdu, ale momentálně mi je zatěžko jít do zábavného parku. Jestli to bylo Orlando, snad...
Natalia: Někdy se také hádáme kvůli fotbalu. On je nezávislák a pozoruje utkání. Mě se líbí Rampla Juniors, z Uruguaye, ale tady je nikdo nezná.
Pablo: Ona si v televizi volí kanál Fashion Network, což je kanál jen o módě. Ženské pochodující neustále po molu....(to vytváří nudný čin).
Když se hádáte, kdo je první, co ustoupí?
Natalia: On. Já jsem velice tvrdá, je mi zatěžko se omlouvat a přiznat své omyly.
Pablo: Ano, jsem ten, který nakonec povolí. To je to nejzajímavější na tomhle vztahu, protože dříve jsem neustupoval nikdy.
Přemýšleli jste o tom, že se vezmete a co mít děti?
Natalia: Ano, bavíme se o tom. Když už začneš vážný vztah přijde chvíle, kdy plánuješ budoucnost. Pokud půjde všechno hladce, tak se jednoho dne vezmeme. Co se týče dětí....zatím máme králíka, abychom se postupně naučili pečovat o potomka v praxi.
Co byste udělali, kdyby byla Natalia těhotná?
Pablo: No teda...Co já vím! Odpověz ty, lásko, neboť ty řídíš toto téma.
Natalia: Nerada bych teď byla těhotná, protože jsme oba moc mladí a protože právě teď rozjíždíme své kariéry. Okouzlilo by mě mít jedno dítě, ale až budu skutečně cítit, že ho mám mít a abych mu mohla dát všechno to, co mi dali moji rodiče. Ale za předpokladu, že...nevím. Nejsem ani proti ani pro potrat. Mám za to, že v některých případech je potrat potřebný, jako je to v případě znásilnění například. Ale přivést na svět človíčka, když na to není vhodná chvíle, je tak strašné, ne-li ještě horší, jako potrat.
Dělá Vám starosti AIDS?
Pablo: Ano, já z toho mám velký strach. Není to tak dávno, co jsem byl na rozboru krve. Byl to okamžik velké úzkosti. Ale na druhé straně bylo velice dojímavé, když mi sdělili, že jsem negativní.
Natalia: Pamatuji si na ten den. Okamžitě mi zavolal telefonem, aby mi to povyprávěl. Myslím, že měl větší možnost mít AIDS než já. Jenom kdyby měl pozitivní výsledek, hrozila by mi nákaza.
Nakonec: jste spolu tak dlouho, v televizi a doma, nemáte strach z opotřebení vztahu?
Natalia: Nemám ráda takové to: Dávám přednost tomu, abych tě viděla méně a pak se mi více stýskalo. Potřebuji být co nejvíce s tou osobou, kterou miluji.
Pablo: Téma je užívání si. My se pokoušíme dělat stále nové věci, abychom nespadli do nudy: děláme si radost, posíláme si dopisy...A, pravda, necítím, že se záležitosti kolem nás opotřebují. Naopak. Každý den, kterým procházím, chci s ní být stále více.
Klepy o rozchodu? Poté, co je člověk vidí a slyší, nepochybujeme. Pablo a Natalia jsou spolu – a zamilovaní – než kdy předtím.
Zdroj: Časopis Tele Click
Překlad: Honza
- Tele Click - "Zažívám noční můru" - 4/10/1996
Mladá herečka rozbíjí ticho a potvrzuje, že je připravená podstoupit jakoukoliv zkoušku, aby potvrdila, že manželé Oreiro jsou její skuteční rodiče. Ale ona, vnitřně nepochybuje. Cítí, že manželé Gonzales de los Santos, kteří žádají své otcovství, se mýlí, snad kvůli zoufalství. Tak to vzniklo, a tak se odehrává tento zvláštní případ, který vypadá jako vytržený z telenovely.
V Bibli se píše, že v dobách krále Salomona se dvě ženy hádaly na ulici o vlastnictví dítěte, kterého chtějí být obě matky. Vzájemně se obviňují a dohadují o tom, kdo jim posléze nahradí mrtvého syna. Salomon, znám svou moudrostí, se rozhodl tento spor ukončit. Rozkázal, aby dítě bylo rozděleno na dvě části, a každá z žen aby dostala jednu polovinu dítěte. Pouze jedna z žen žadonila posléze o jeho život a poprosila Salomona, aby ho dal své soupeřce, než aby mu způsobil smrt.
Štědrost matky tak vytáhla pravdu na světlo.
Tak se dělá morálka v biblické zprávě. Ale i skutečný život mnohdy šprýmuje v nespočtu případů, které se dotýkají toho neslýchaného a hrají si s hranicí pravdivosti. Je to několik dní, co byl uzavřen sňatek manželů Gonzalesových, kteří přišli s tvrzením, že jsou rodiče herečky Natalie Oreiro, protagonistky Modelek 90-60-90. Přísahají, že ona je jejich dcera, které je dvacet let a která zemřela v Montevideu. Historie sahá do 18. 8. 1976. V půl sedmé ráno tamní středy v Soukromé španělské klinice v Uruguayi. Gonzálesovi de las Santos, právě prožívali radost, že jim přišla na svět jejich první dcera Vanesa. Ale štěstí rychle ztratilo lesk. Holčička zemřela kvůli plicnímu nedostatku. „Byla jsem si jistá, že mi lhali. Nikdy mi ji neukázali, ani živou, ani mrtvou. A když jsem pak viděla Natalii v televizi, mé srdce mi nadskočilo. Bylo to jako vnitřní síla, je to těžké popsat, hned jsem věděla, že je to má dcera,“ říká Anna María Lareo, 37 let, žena v domácnosti a matka tří dalších argentinských dětí Emanuela (14), Sebastiana (11) a Melanie (6).
Jistota své manželky přivedla Maria Gonzalese de los Santos, k tomu, aby pootevřel stránky historie, která rostla uzavřena tolik let, když emigroval do Argentiny ztrápený ztrátou Vanesy a kvůli těžké politické situaci, kterou prožívala jeho země. Říkají, že je motivovala fyzická podoba, kterou v herečce shledali. Právě v té době měla Natalia, jako 14ti letá, roli jako jedna z protagonistek z pořadu Xuxa, a oni se utvrdili v tom, že ve svém pátrání narazili na několik nepravidelností. V úmrtní zprávě Vanesy figurovala srdeční zástava, ale nám řekli, že smrt nastala kvůli dýchacím potížím. A tato zpráva byla vydána a podepsána lékaři tři dny předem a bez mého podpisu, potvrzuje Mario, prodavač kosmetiky, 52 let.
NATALIA Z DALEKA
S přesvědčením, že našli konečně svou dceru, manžel Gonzales de los Santos začal tak trochu potichu následovat Natálčiny kroky. Sledoval ji každý den v televizi a v seriálu Sladká Anna, kde představovala neteř Patricie Palmer – dále o ní četl i časopisy, ve kterých se začaly objevovat podrobnosti z jejího života, její začátky, její záliby, sny a romance s Pablem Echarrim. Hned v březnu toho roku, se Mario rozhodl přiblížit se k baru studií Canalu 9, v Dorregu a Conde, kde se setkávají herci o přestávkách při natáčení. „Sedával jsem tam a pil kávu, občas jsem něco snědl, schovával jsem se, protože jsem se chtěl na ni jen dívat. Chtěl jsem ji vidět, cítit a mnohokrát mě to zabolelo.“ Tři měsíce na to, se odvážil a požádal ji, aby si sedla k němu, zatímco měla pauzu. Natalia souhlasila a se zdrženlivostí poslouchala poprvé a pak postupně se starostmi, povídku tohoto pána, což se jí zdálo, jakoby do malíčku znala každou informaci. A pak najednou přišlo překvapení: „Tvé pravé příjmení je Vanesa Gónzales de los Santos a já jsem tvůj otec.“
Samozřejmě, že mi nevěřila a hned vytáhla fotografii své rodiny, kterou měla ve své kabelce, vypráví Mario. „Ale mluvili jsme dál: vyprávěla mi, že se narodila na soukromé španělské klinice v Montevideu, v té samé, jako moje holčička, a byla překvapena, když jsem jí ukázal fotografii rodného listu, který ona nikdy předtím neviděla, a ve kterém figuroval zápis ze Sanatoria Palma de Beis. Byly čtyři odpoledne a ona odešla domů v doprovodu Pabla Echarriho.
Něco z té neuvěřitelné historie vyrvalo v Natalii pochybnosti a podařilo se jí přiblížit se do domu Gonzalesových, v místě San Martín. Chtěla pokračovat v rozhovoru, vidět fotky, přinesla i svoje. Seděla s rukama na kolenech, nervózní, poslouchala znovu tu historii, tentokrát z úst domnělé matky, její zdání, jak říká, jí zasáhlo. Když jsem ji měla naproti sobě, neměla jsem pochybnosti,“ přiznává Ana María. „Dojalo mě vidět ji, jak si bere fotografii, na které jsem byla těhotná. Mluvili jsme spolu i po telefonu. Řekla mi, že se jí točí hlava, že ani neví kolik otců a babiček má. Jednoho dne nakonec souhlasila s provedením zkoušek DNA“.
Testování se uskutečnilo 23. července 1996, v soukromé laboratoři na žádost herečky, protože dostavit se do Nemocnice Durand – jediné stabilně oprávněné argentinskými zákony ke konání genetických zkoušek, by znamenalo, že by případ zachytila veřejnost a toho si byla Natalia vědoma. Byla to forma, kterou manželé vědomě přijali, aby neublížili Natalii a její kariéře. V technických termínech, zkouška spočívala ve výtěru ústní sliznice (přesněji řečeno výtěru membrány, která pokrývá vnitřní část úst) a to dalo výsledek 0,00% pravděpodobnosti mateřství a otcovství. To znamenalo, že pár žalobce nemůže být pokládán za biologického otce a matku Natalie Oreiro.
Proč teď?
Tento výsledek rozpustil pochybnosti herečky, která se rozhodla poté ukončit vazby s Gonzalesovými. Ale oni byli nespokojení a spojili se s advokáty Juanem Carlos Rey a Gustavem Carnevale, kteří jsou mimo jiné známí tím, že pomohli jiným známým tvářím napadnout provedené testy. Celkový obraz tohoto sporu se však i tak dostal za chvíli do médií a na povrch vyplynuly některé otazníky. Proč testy reklamují teď? Proč nerespektují vůli Natalie Oreiro? Proč je potřeba obracet se na média?
„To poslední je, že bychom jí chtěli ublížit, jednoduše hledáme pravdu, protože nezůstaneme souhlasně s výsledkem DNA - objasňuje Gonzáles. Jestli se to dostalo ven, tak to bylo proto, že případ dorazil k soudu a někdo to předal tisku. Přísahám, že nemáme v úmyslu bojovat s takovým prachem, ale advokáti tomu čelí tímto způsobem a teď jsme prostě na bále.“
V obhajobě obžalovaných je vyjmenovaná chyba etiky. Žalující doktor Carnevale tvrdí: „Nemáme zatím nic připraveného. My hledáme pravdu o původu Natalie Oreiro, které si žádá uskutečnění studie HLA (lidský leukocytální antigen), který potvrzuje ze 2% pravděpodobnost otcovství." Zkouška DNA, která se uskutečnila nemá pro nás záruky, protože to není specifické, nebylo vyhotoveno z krve a nemá zákonnou platnost, kterou udává pouze Nemocnice Durand, která dělá zkoušky jako je tahle.
Jsem na dně
Natalia Oreiro, podle doporučení svého advokáta, zvolila klid. Nicméně v rozhovoru s Tele Clic, nám herečka svěřila své záměry, z čehož se dá potvrdit, co už bylo možné před tím: „Mám dostatečné zkoušky, abych dokázala, že to všechno není nic jiného, než noční můra. Já jsem si na sto procent jistá o mém původu a jsem připravena udělat si zkoušky, které budou důležité. Nezáleží mi na tom, jak dlouho to potrvá, vím, že mám pravdu.“
Carlos Oreiro a Mabel Iglesias si prozatím udržují odstup od novinářů. Soustředí se především na to, aby uklidnili svou dceru. „Oni mě žádají, abych si nedělala starosti,“ říká Natalia. Je mi velice zle, ale nikdy jsem nezapochybovala, kdo jsou moji skuteční rodiče.“ Proč tedy souhlasila se zkouškami DNA?
„Je to něco, na co nedokážu odpovědět. Velmi ráda bych řekla hromadu věcí, které se mi nashromáždily v hrdle, avšak můj advokát mě požádal, abych v tuto chíli žádná prohlášení nedělala.“
Přijímajíc poštu v obhajobě rodiny Oreiro, doktor Rodrigo Tilly vysvětluje své stanovisko:
„Ústav pro DNA udělal v jedné ze svých nejlepších laboratoří v zemi a výsledky byly porovnány kromě toho ve Spojených Státech, což dalo znovu 0,00 % slučitelnosti s otcovstvím." Proč se Natalia propůjčila této zkoušce?
„Moje klientka je mladá a tito lidé ji pronásledují. Předpokládám, že chtěla zůstat klidná.“ Oreirovi nevylučují i možnost, že jednoho dne ukončí tyto studie, které vyžaduje tento případ. „Tady nemysleli na etiku,“ říká Tilly. Ani na újmu, kterou jim způsobí. Jestli spravedlnost a příslušné zkoušky vylučují, že tito lidé jsou její rodiče, Natalia by byla první, kdo by se měl dozvědět pravdu, a ne trpět kampaň, jenž jediné co dělá je, že jí hodně ničí.
Historie bez konce
Případ Natalie Oreiro o napadnutí otcovství, se projednává v Jizgado Nro. 88 v pokoji doktora Hernana Coda, kde visí ve vzduchu očekávání výsledků zkoušek HLA, testu, který má uvolnit pochybnosti a doměnky obou stran. Podle legálních norem by se výsledky měly ukázat do dvou měsíců. Natalia Oreiro mezitím odcestovala do Montevidea, znovu převzala svůj scénář natáčení v Modelky 90-60-90. Ví však, že nebude mít klid, dokud nebudou výsledky u konce.
Na druhé straně, manželé Gonzálesovi důvěřivě čekají. „Chceme najít pravdu, vědět, že má dcera žije, že ji dobře vychovávali a dávali lásku,“ povídá Ana Maria. „Už neschovávám zášť. Újma se mi dělá 20 let. Od doby co mi ji odtrhli z rukou.“ Nevylučují ani možnost, že výsledek bude v jejich očekávání: „Jsem si jistá, že je to Vanesa. Říká mi to moje srdce a nemýlím se." Že by mateřská intuice? Touha předčí pravdu? Na nejtěžší otazník snad odpoví rozum, těch kteří znovu získají ztracené dítě.
Zdroj: Časopis Tele Click
Překlad: Honza
back
Co byste udělali, kdyby byla Natalia těhotná? 
Štědrost matky tak vytáhla pravdu na světlo.
Tak se dělá morálka v biblické zprávě. Ale i skutečný život mnohdy šprýmuje v nespočtu případů, které se dotýkají toho neslýchaného a hrají si s hranicí pravdivosti. Je to několik dní, co byl uzavřen sňatek manželů Gonzalesových, kteří přišli s tvrzením, že jsou rodiče herečky Natalie Oreiro, protagonistky Modelek 90-60-90. Přísahají, že ona je jejich dcera, které je dvacet let a která zemřela v Montevideu. Historie sahá do 18. 8. 1976. V půl sedmé ráno tamní středy v Soukromé španělské klinice v Uruguayi. Gonzálesovi de las Santos, právě prožívali radost, že jim přišla na svět jejich první dcera Vanesa. Ale štěstí rychle ztratilo lesk. Holčička zemřela kvůli plicnímu nedostatku. „Byla jsem si jistá, že mi lhali. Nikdy mi ji neukázali, ani živou, ani mrtvou. A když jsem pak viděla Natalii v televizi, mé srdce mi nadskočilo. Bylo to jako vnitřní síla, je to těžké popsat, hned jsem věděla, že je to má dcera,“ říká Anna María Lareo, 37 let, žena v domácnosti a matka tří dalších argentinských dětí Emanuela (14), Sebastiana (11) a Melanie (6).
Jistota své manželky přivedla Maria Gonzalese de los Santos, k tomu, aby pootevřel stránky historie, která rostla uzavřena tolik let, když emigroval do Argentiny ztrápený ztrátou Vanesy a kvůli těžké politické situaci, kterou prožívala jeho země. Říkají, že je motivovala fyzická podoba, kterou v herečce shledali. Právě v té době měla Natalia, jako 14ti letá, roli jako jedna z protagonistek z pořadu Xuxa, a oni se utvrdili v tom, že ve svém pátrání narazili na několik nepravidelností. V úmrtní zprávě Vanesy figurovala srdeční zástava, ale nám řekli, že smrt nastala kvůli dýchacím potížím. A tato zpráva byla vydána a podepsána lékaři tři dny předem a bez mého podpisu, potvrzuje Mario, prodavač kosmetiky, 52 let. 
Něco z té neuvěřitelné historie vyrvalo v Natalii pochybnosti a podařilo se jí přiblížit se do domu Gonzalesových, v místě San Martín. Chtěla pokračovat v rozhovoru, vidět fotky, přinesla i svoje. Seděla s rukama na kolenech, nervózní, poslouchala znovu tu historii, tentokrát z úst domnělé matky, její zdání, jak říká, jí zasáhlo. Když jsem ji měla naproti sobě, neměla jsem pochybnosti,“ přiznává Ana María. „Dojalo mě vidět ji, jak si bere fotografii, na které jsem byla těhotná. Mluvili jsme spolu i po telefonu. Řekla mi, že se jí točí hlava, že ani neví kolik otců a babiček má. Jednoho dne nakonec souhlasila s provedením zkoušek DNA“.
„Ústav pro DNA udělal v jedné ze svých nejlepších laboratoří v zemi a výsledky byly porovnány kromě toho ve Spojených Státech, což dalo znovu 0,00 % slučitelnosti s otcovstvím." Proč se Natalia propůjčila této zkoušce?